Do konce druhého říjnového dne zbývala hodinka a půl a volání o pomoc na linku 156 vyslalo hlídku do Budovatelské ulice. Pracovník azylového domu měl problém s jedním mužem, který se s největší pravděpodobností řídil heslem – vyhodíš-li mě dveřmi, přijdu oknem. Prostě se nehodlal smířit s tím, že není vítán. Svou nespokojenost rozhodně nedusil v sobě, nýbrž jí dal volný průběh. Kopance do dveří doprovázel hurónským řevem, v nočních klidných hodinách řev obzvláště rezonoval v okolí, a vyzýval ke rvačce. Emoce po příjezdu hlídky řídly, až se z výtržníka postupně stal přítulný beránek. Strážníkům se, předtím, než od azylového domu odešel, svěřil, že ho dívky nechtějí, nemá práci a život stojí za…